|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
|
Koncept "Schuldenbremse" jako nástroj proti zadlužování ve Spolkové republice Německo
Říhová, Dominika ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
V důsledku rychle stoupajícího zadlužení v posledních letech se Spolková republika Německo rozhodla tento nepříznivý trend zastavit. Schválení a přijetí tak zvané dluhové brzdy (Schuldenbremse) do Základního zákona v roce 2009 podpořil také fakt, že výše státního dluhu výrazně překračovala hranici stanovenou konvergenčními kritérii. S příchodem finanční krize a s ní spojené dluhové krize v rámci eurozóny se ukázalo, že pravidla stanovená Paktem stability a růstu plní málokterý stát, a tudíž se některé státy dostaly svou neodpovědnou fiskální politikou do vážných problémů, jež se vyznačovaly neschopností splácet své závazky. V návaznosti na to musela být přijata úsporná opatření a současně byly vyzvány ostatní státy EU k úpravě svých veřejných financí, jež přispěje ke konsolidaci hospodářské a měnové unie. V důsledku toho byly poté zakotveny dluhové brzdy či jiná opatření v národních legislativách jako prevence proti dalším krizím. Německá dluhová brzda představuje soubor sedmi ústavních zákonů, kde hlavním předpokladem je každoroční sestavování vyrovnaných rozpočtů, respektive vyrovnaných příjmů a výdajů, jak na spolkové, tak i na zemské úrovni, s cílem zabránit dalšímu novému zadlužování. Bylo ustanoveno, že státní rozpočet musí splňovat tuto podmínku již od roku 2016 a je povolen deficit v...
|
|
|
Dluhová brzda jako instrument konsolidace veřejných rozpočtů v Německu
Sillmen, David ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá přijetím dluhové brzdy do německého Základního zákona coby ústavního prvku, který se Německo snaží prosazovat na úrovni evropské i úrovni národní dalších členských států EU jako prostředek proti šíření evropské dluhové krize. Cílem práce je popsat a zhodnotit proces, který vedl až k přijetí dluhové brzdy jako jednoho z možných řešení přílišného zadlužování země a který velkou měrou ovlivnila činnost II. komise pro reformu federalismu. Práce se zároveň snaží odpovědět na otázky, zda na přijetí panovala politická, odborná i společenská shoda, nakolik dluhová brzda ovlivňuje rozpočtovou suverenitu spolkových zemí a zda může být skutečně efektivním instrumentem ve snaze zastavit zadlužování země, případně zda přináší nějaký efekt, ještě předtím, než vstoupila v platnost, například ve formě přípravy rozpočtů na její počátek v roce 2016, respektive 2020. Část práce je věnována také švýcarské dluhové brzdě, která té německé - zejména co do obecné funkčnosti a možnosti realizace - sloužila jako vzor. Přestože je dluhovou brzdu obtížné hodnotit ve chvíli, kdy ještě nevstoupila v platnost, výsledek zkoumání ukázal například problematičnost vztahu dluhové brzdy v Základním zákoně a ústav jednotlivých zemí. Část z nich se pod jistým tlakem jala přijímat dluhové brzdy vlastní, zdá se však,...
|
|
|
Je dluhová brzda funkční nástroj pro udržení fiskální disciplíny?
Soukup, Albert ; Doležal, Ondřej (vedoucí práce) ; Pikhart, Zdeněk (oponent)
Cílem bakalářské práce je formulace doporučení konkrétního nastavení dluhové brzdy pro Českou republiku na základě analýzy jejího fungování ve vybraných státech Evropské unie. Zkoumanými zeměmi jsou Slovensko, Polsko, Estonsko, Německo a Španělsko. První část část práce seznámí čtenáře se základními principy a termíny v teoretickém pohledu na veřejné finance. Následuje popis názoru na veřejné finance a problematiku zadlužení z pohledu různých ekonomických škol. V praktické části práce je nejprve popsán názor nadnárodních institucí na řešení dluhové krize. Následuje analýza funkčnosti dluhových brzd v konkrétních státech. Obecně lze říci, že dluhová brzda není automaticky zodpovědného hospodaření, avšak částečně k němu přispívá. Výsledkem práce je jednoznačné doporučení pro ČR přijmout dluhovou brzdu. V práci jsou formulovány konkrétní návrhy pro zlepšení funkčnosti navrhovaného pravidla, vycházející z reálných zkušeností zkoumaných států.
|
host ::
RSS.